Goumičův nakousnutý blog

Nejsem žádný grafik, a tak může moje péefka ve srovnání s ostatními působit trošku směšně, ale co se dá dělat ;) Užijte si Vánoce a dodržte svá novoroční předsevzetí!

Píšete-li blog nebo jinak publikujete na internetu, je možné, ne-li pravděpodobné, že už jste se setkali s někým, kdo váš článek či výtvor okopíroval a pokládal ho na svém webu za svůj. Takových lidí jsou bohužel spousty a pokud nemáte chuť každého hned žalovat, existuje jen málo způsobů, jak se s takovými lidmi vypořádat a donutit je váš článek smazat. V tomto článku vám popíšu, jak toho můžete docílit.

Krok první: Upozornění

Existují dva typy plagiátorů (rád bych je nazýval „kopírovači“, ale to zní fakt divně) – chytří plagiátoři a tupí plagiátoři. Většina plagiátorů je samozřejmě tupých, ale najdou se i chytří, se kterými se dá vypořádat dost těžko. Uvedené postupy platí především pro tupé plagiátory. To, že od vás někdo okopíroval článek, zjistíte celkem snadno – buďto vás na to někdo upozorní, nebo se podíváte do seznamu referralů. Tupí plagiátoři za sebou totiž většinou nechávají jednu zásadní stopu – v kopii nechají odkazy na obrázky, které jsou uložené na vašem webu. Pokud tedy budete mít v odkazovačích stovky příchodů ze stránky, o které jste nikdy neslyšeli, víte, o co jde. Jakmile něco takového zjistíte, samozřejmě začnete vidět rudě, protože prostě nesnesete pohled na to, jak se váš článek, nad kterým jste strávili spoustu času, zobrazuje na nějakém růžovoučkém blogísku. Doporučuji ale zachovat chladnou hlavu, protože pokud tak učiníte, můžete si onoho plagiátora pořádně vychutnat, ale o tom až později.

Jako první krok doporučuji poslat „autorovi“ e-mail, kde ho slušně požádáte o smazání článku.

Za posledních pár měsíců jste možná zaregistrovali, že se na mém starém blogu nic nedělo (nepočítám-li neustálé nadávající komentátory u článku o hip-hopu). Blogování mě prostě přestalo bavit, nevím, jestli to bylo nedostatkem témat, nebo jenom tím, že se mi okoukal vzhled a uvědomil jsem si, že zvolit si jako redakční systém RS2 bylo kvůli jeho nerozšířitelnosti poněkud špatné rozhodnutí.

Po pár měsících se mi ale chuť do blogování vrátila, poučil jsem se ze svých chyb, a chystám se začít znova, pěkně od píky. Tentokrát jsem si za redakční systém zvolil Drupal, což je nejspíš nejlepší open-source redakční systém, jaký jsem kdy vyzkoušel. Ani Wordpress není samozřejmě k zahození, ale narozdíl od Drupalu není bohužel tak velký kamarád s rozšiřujícími moduly (respektive, ve srovnání s ostatními redakčními systémy je, ale ne tak, jak bych si představoval). Nejprve jsem si chtěl vytvořit vlastní design (něco podobného jako na Apple Blogu – pozor, ne kvůli jablíčku!), ale šlo to ztěžka, navíc ještě nemám tolik zkušeností s tvorbou šablon pro Drupal, a tak jsem se nakonec rozhodl použít šablonu, konkrétně upravenou verzi šablony Interactive Media. Vždyť zase nejde tak moc o to, jak web vypadá, hlavní je jeho obsah.

Další problém byl s názvem blogu. Zatímco u minulého blogu jsem to vyřešil tím, že jsem ho nazval jednoduše „druhý“, u třetího už by to nemělo to kouzlo, a tak jsem se jal vymýšlet.